Tato kniha není očistnou zpovědí hříšníka u kněze, nýbrž do jisté míry bilanční rozhovor básníka a novináře se zpěvákem, jehož široké žánrové spektrum sahá od opery, přes jazz, country, pop-music, rock až k muzikálům. Se zpěvákem, jehož proslavily zejména písně Ona se brání, Zrcadlo, Nářek převozníka, Večerníček a Chtěl bych být víc než přítel.
Vyprávějí si spolu o atmosféře a snech báječných šedesátých let, o umělecké profesi, muzikantech, textařích a hudebních kriticích, lesku a bídě showbyznysu a o přátelství. Zamýšlejí se nad vývojem české společnosti po roce 1968, nad obdobím dvacetiletého bezčasí, které se klenulo nad jejich mládím a začátkem umělecké kariéry, nad euforií a svobodou konce století. Jejich vzpomínky přesahují generační výpověď a vracejí se až do května 1945, února 1948 a dalších období naší historie, poznamenaných smrští lidských vášní, které ovlivnily nejen duši zpěváka, ale i nás všech, jenom už na ně jaksi zapomínáme... Je to kniha o setkávání, o svobodné vůli a touze jít vstříc svému osudu, autoři vzpomínají na své společné kamarády Evu Olmerovou, Jiřího Wimmera, Miroslava Ivanova či Jiřího Brabce.
Černochův lidský příběh potěší příznivce country muziky, rocku a pop-music a osvěží jim v paměti desítky koncertů, festivalů, zpěváků a muzikantů. Dozvíte se také, jak se Karel Černoch jako učeň v Tatrovce Smíchov popral se svým učitelem, jak coby vojín základní služby jezdil opravovat důstojnickým paničkám televize, proč v roce 1970 vrátil Zlatou bratislavskou lyru, jaká je v soukromí jeho dcera Tereza, která donedávna zpívala se skupinou Black Milk, proč se rozešel ve zlém s Naďou Urbánkovou. A také na co myslel, když loni při autonehodě letěl 60 metrů vzduchem a na co myslí 38 metrů pod hladinou Jaderského moře a vůbec jak zpěvák, jehož proslavily zejména písně Ona se brání, Zrcadlo, Nářek převozníka, Večerníček a Chtěl bych být víc než přítel tvůj, dělí svůj čas mezi zpívání, rodinu, motocykl, vaření, fotografování a potápění.
