Změna životního stylu, celosvětový pohyb lidí a zvířat, ale také klimatické změny způsobily import nových infekcí, z nichž některé se u nás začaly šířit, jiné naštěstí v našich geografických podmínkách vhodného vektora nenalézají. Typickým příkladem první skupiny je dirofilarióza vyskytující se na našem území endemicky od roku 2004.
Do druhé skupiny patří nebezpečná leishmanióza, která je kvůli absenci vektora pořád pouze infekcí importovanou. Určitě jste zaznamenali i boom léčivých přípravků, v nichž není lehké se vždy správně orientovat. Snažili jsme se, aby náš autorský kolektiv složený z parazitoložky, klinika a specialistky na posuzování účinnosti a bezpečnosti léčiv poskytl ucelený přehled o původci onemocnění, jeho vlivu na zdravotní stav hostitele a zároveň vhodné terapii přípravky v souladu se správnou veterinární praxí.
V našich geografických podmínkách se naštěstí setkáváme omezeně s výrazně patogen-ními parazity, přesto je nutné jejich výskyt omezit vzhledem k riziku přenosu na vnímavější jedince a na zoonotický potenciál značné části z nich.
Psi a kočky bývají nedílnou součástí rodiny a z tohoto pohledu si všichni přejeme, aby byli stejně jako jejich majitelé pokud možno parazitů prostí. Rozšíření spektra parazitů, se kterými se můžeme setkat u našich pacientů, souvisí na jedné straně s cestami na společnou dovolenou k moři, ale na druhé straně se znovu dostávají do popředí onemocnění, která jsou původní, pouze se poněkud zanedbávají. Běžně uplatňovaná prevence bývá nedostatečná a zbytečně vede k falešnému uklidnění, že parazité jsou vyřešeni. Kočky s volným pohybem jsou často ponechávány parazitům zcela napospas.
Úloha veterinárních lékařů je při řešení parazitárních onemocnění nezastupitelná. Majitelům psů a koček musíme být schopni vysvětlit, proč je určité vyšetření nezbytné, proč je nutné aplikaci léčiva opakovat, i když se zdá pacient v pořádku, ale také proč je nutné kontrolní vyšetření, případně další nezbytné kroky.
V dnešní době snadného získávání informací přes internet by se nám nemělo stát, aby to byl majitel zvířete, kdo nám poskytne informaci o onemocnění jako první. Stejně tak by to měl být právě veterinární lékař, kdo bude schopen zasvěceně a s věcnou argumentací odmítnout v elektronickém prostoru kolující pavědecké názory o kuriózních souvislostech mezi parazitem a nejrůznějšími nemocemi zvířat i člověka.
Aby informace z naší strany byla kompletní, zařadili jsme do knihy i systematické zařazení parazitů, které se od prvního vydání výrazně změnilo a pro kolegy s delší praxí může být překvapivé a málo srozumitelné. Systém nám pomáhá orientovat se v jednotlivých parazitárních původcích a přiřadit jim základní vlastnosti morfologické a vývojové.
