Tercet C dur op. 74

Antonín Dvořák zkomponoval roku 1887 těsně za sebou dvě terceta pro dvoje housle a violu. Málo obvyklé nástrojové obsazení prozrazuje, že se jedná o příležitostné skladby určené amatérským hráčům. Dvořák amatérské muzikanty a milovníky domácího muzicírování nikdy nepodceňoval. Byl připraven pro ně komponovat nenáročné kusy, které jsou vedle jeho závažných komorních děl rovnocenným dokladem skladatelova mistrovství a nevyčerpatelného bohatství jeho invence.

V pořadí druhý tercet (vydaný pod názvem Drobnosti teprve v roce 1945) Dvořák záhy upravil na čtyři skladby pro housle a klavír, které pojmenoval Romantické kusy op. 75. Obě díla, Tercet C dur i Romantické kusy, vyšla u Simrocka v Berlíně již v květnu 1887. Tercet C dur lze vnímat jako tradiční cyklickou formu o čtyřech větách, jen s tím rozdílem, že první věta není v sonátové formě, ale představuje spíše jakýsi náladový úvod k následujícím částem. Notový text vydání je přejat ze Souborného vydání děl Antonína Dvořáka, svazek IV/4.