Kniha je souborem krátkých literárních útvarů, z nichž některé Zdeněk Grmolec publikoval i v Českém rozhlase Brno a na stanici Vltava.
V oddílech Konfese dřevu a Konfese kameni uvažuje autor nad tím, jak může člověk pojmout tyto přírodní materiály neužitkově, tedy duchovně. Čtenář se zde dočte o Grmolcově postoji k „obyčejnému“ dřevu a „obyčejnému“ kameni.
Autor zkoumá tyto přírodní materiály ze všech možných hledisek a objevuje, co vše je možné z nich vytvářet především po umělecké stránce. Dřevo i kámen v původních i nových tvarech zde nabývají různých významů, než je obvyklé, a právě skrze ně můžeme reflektovat vyšší – duchovní hodnoty. O dřevu a kameni píše autor se zvláštním zaujetím, zaujímá k těmto materiálům obdivný postoj, proto jsou tyto části knihy nazvány konfesemi – vyznáním.
Fejetony, z nichž mnohé byly uvedeny v pořadu Zelný rynk Českého rozhlasu Brno, se zabývají především závažnějšími společenskými problémy a snaží se nejen na tyto problémy poukazovat, ale přinášet i jejich řešení. Nejlepší z těchto fejetonů jsou otištěny právě v této publikaci.
Autora knihy Od stromů k samotám zaujala postava Viléma Mrštíka, snažil se důkladným studiem proniknout do osobnosti tohoto známého moravského spisovatele, dramatika a kritika. Vznikl tak životopisný román Divoká bolest Viléma Mrštíka, vydaný v roce 2010, a menší studie o tomto autorovi tvoří jednu část této knihy. Podobně zaujala Zdeňka Grmolce i osobnost dalšího autora - Rudolfa Těsnohlídka, jemuž věnoval medailon k 130. výročí narození.
Poslední část knihy tvoří Osudy samotářů, úvahy o životě a díle Julia Zeyera, Otokara Březiny, Jakuba Demla a Irmy Geisslové. Jak už název oddílu napovídá, spojuje tyto autory nejen časové období jejich tvorby, ale i jejich osamění.
