Významný fyzik Roger Penrose prohlásil, že Isaac Newton svými objevy vybudoval skvostnou a vznosnou katedrálu. Podobně se vyjadřovali další vynikající vědci.
Není divu, katedrála v sobě zahrnuje všechno, co obnáší i věda - záměr, úsilí, znalosti, směřování vzhůru i vznešenost a nadčasovost. Katedrála vědy a techniky je však jen jedním z pilířů monumentu mnohem rozsáhlejšího - katedrály civilizace. Ta ale, jakkoli úctyhodná, svým růstem nutně vrhá i stíny, které nám ztrpčují život. A právě nad tím, jak tyto stíny katedrál vznikají i proč nás obtěžují, a snad také trochu o tom, jak se jim vyhnout nebo alespoň s nimi bez větších problémů koexistovat, se snaží uvažovat tato knížka. V úvahách na pomezí popularizace a beletrie autor pracuje s pojmy jako civilizační konstanta, kosmické světlušky, trojúhelník omylnosti, prométheovský popel…
Asi málokterého čtenáře zaujme v této pestré knize všechno, ale skoro každý si v ní pár svých témat najde.
