Silence

John Cage patřil k osobnostem, které významně poznamenaly vývoj hudby dvacátého století. Svým vlivem zasáhl i ostatní druhy umění (tanec, divadlo, poezie, výtvarné umění, film), kde jeho podněty došly poměrně širokého uplatnění. Pro jeho tvorbu je charakteristický radikální rozchod s evropskou hudební tradicí i s do té doby běžným chápáním umění. Po počátečních experimentech s hledáním nových zvuků, dospívá kolem roku 1950 k osobité koncepci hudby usilující o překlenutí propasti mezi uměním a životem. Zdůrazňuje roli pozornosti v percepci umění a upozorňuje na fakt, že i ticho je stále plné zvuků. V souladu s učením středověkého mystika Mistra Eckharta, se snaží v kompozici dotáhnout co největší otevřenosti "ke všemu, co se stane".