Korespondence mezi Bohuslavem Martinů a Frankem Rybkou je dalším svazkem korespondence skladatele s jeho spolupracovníky a přáteli. Často překvapuje svou bezprostředností, otevřeností a lehkostí, s níž skladatel žádal o rady i pomoc a popisoval každodenní události. Frank Rybka byl skladatelův přítel z mládí a od 40. let patřil k okruhu jeho nejbližších. Frank Rybka pomáhal manželům Martinů s novým životem ve Spojených státech po jejich příjezdu v březnu 1941. Zajišťoval jim ubytování, dopravu, knihy, nové kontakty, pomáhal s vyjednáváním honorářů či hledáním interpretů, ale také zajišťoval Bohuslavu Martinů alibi během jeho prázdninových cest. Tuto nápomocnou roli zdůrazňuje také v ojedinělém dopise přítelkyně Martinů Rosalie Barstow. Tento první díl korespondence s Frankem Rybkou odráží vznik a provozování řady skladeb Bohuslava Martinů. Dokládá složité hledání sólisty Koncertu pro violoncello č. 2, názvu skladby Thunderbolt P-47, první podněty a práci Martinů na opeře Mirandolina nebo své úvahy o námětu podle Dostojevského románu Běsi. Na zdánlivě lehkém povrchu se odehrává mnoho dramatických událostí, které skladatele a jeho ženu Charlotte provázely v letech 1941-1954.
