Paul Gauguin

 Při vyslovení jména Paul Gauguin se našinci zřejmě vybaví exotická krása ostrova Tahiti i jeho obyvatel, které tak mistrovsky evokoval na svých četných plátnech z pozdního období své tvorby. Tato biografie uměleckého historika Davida Sweetmana podává vyčerpávající odpověď na otázku, kdo byl Paul Gauguin. Paul Gauguin tak před čtenářovýma očima vyvstává nejen jako nezvratný pilíř postimpresionismu, ale i jako člověk pronásledovaný ambicemi až sobeckými, pro které opustil rodinu i děti. Muž, hledající absolutní svobodu, který však vedle ní našel i nemoci a drogovou závislost. Dobře situovaný občan, který opustil jisté zaměstnání burzovního makléře, protože umění mu bylo nade vše existenční zajištění. Umělec, který neklidně opouštěl jedno místo za druhý, zcestoval tak svět od Peru přes Dánsko až po Polynézii, ale nikde nenašel klid, o uznání a odpovídajícím bohatství nemluvě. Málokdo vidí za zářivými barvami tropických pláten jeho zoufalý pokus o sebevraždu, kterou tolik nechápal pár let předtím u svého přítele van Gogha… Ve Sweetmanově zasvěceném a přitom čtivém podání vidíme plasticky nejen všechny tyto konkrétní události, ale i dobu druhé poloviny 19. století, na jejímž pozadí probíhaly.