František Ignác Antonín Tůma byl jedním z českých hudebníků, kteří výrazně ovlivnili evropskou hudbu 18. století. Společně se Zelenkou a Muffatem bývá jmenován mezi nejvýznamnějšími žáky Johanna Josepha Fuxe a stejně jako Zelenka se pohyboval v nejvyšších patrech politického a společenského života své doby. Ve Vídni se těšil velikému respektu a jeho chrámová díla představovala vzor i pro mladší skladatele včetně Haydna či Mozarta. Devatenáctiletý Tůma se roku 1723 coby teorbista a gambista patrně účastnil pražské korunovace císaře Karla VI. O devatenáct let později, roku 1742, doprovodil Tůma svým Requiem in c zádušní mši za téhož císaře při příležitosti přenesení jeho ostatků do kapucínské hrobky ve Vídni. V té době byl kapelníkem ve službách císařovny Alžběty Kristýny, vdovy po Karlu VI. Zmíněná kompozice, jejíž obsazení velikostí odpovídalo významu události (orchestr byl doplněn o cink, dva pozouny, fagot a dvě clariny), znovu zazněla při pohřbu samotné Alžběty Kristýny roku 1750. Tůma se těšil nemalé přízni i u císařovny Marie Terezie a je možné, že Miserere in c vzniklo na její osobní objednávku. Není divu, že po čtyřech úspěšných nahrávkách z díla F. X. Richtera teď soubor Czech Ensemble Baroque zaměřil pozornost k Tůmovi. Jeho dílo si rozhodně zaslouží našeho sluchu. Requiem za císaře - nový život císařskému kapelníkovi.
