Steiner aneb Co jsme dělali

V zaujatém, jemně ironickém i sebeironickém líčení předkládá autor životní osudy svých rodičů i svůj vlastní, jako nehrdinský zápas s životem tak, aby byl hrán za barvy Dobra. V líčení dominuje příběh tatínka, fotbalisty a malého velkého bojovníka, v jehož životních osudech, někdy až komicky nehrdinských, ale velmi lidských autor vyhmatává ono malé hrdinství, které je potřebné pro zachování morálky mužstva. V pravidlech fotbalového zápasu a ve fotbalových reáliích pak nachází paralely pro pravidla a reálie svého vlastního života, který se ubírá klikatými, ale pro člověka, prožívajícího mládí v letech normalizace dosti běžnými stezkami... Z krátkých, skvěle vystavěných a vypointovaných příběhů se tak splétá přívětivý, naléhavě láskyplný román o osudech několika obyčejných lidí od šedesátých let a sovětské okupace po současnost. Ale to není to hlavní, oč jde. Autor v každém z příběhů sděluje: Není důležité, jak velký zápas se hraje, ani, jestli právě teď vyhráváme. Ale nesmíme zapomenout, na jaké straně stojíme - a jestli při nás stojí někdo, s kým se můžeme obdarovávat láskou.