Kara-Murza Sergej Georgijevič: Sovětská civilizace 1 Kniha na pozadí popisu dějin SSSR v období od vzniku ‚sovětského zřízení‘ v roce 1905 do vítězství ve 2. světové válce popisuje ideová východiska sovětského zřízení a jeho odlišnost od liberálního zřízení – a popisuje jej jako nikoliv marxistický, ale především narodnický projekt. Československému čtenáři se zde zřejmě poprvé dostávají do rukou zprávy o společenských i hospodářských východiscích sovětského zřízení, jako obrody občinové společnosti – a ty překvapivě souzní s československým národním obrozením.
Autor vysvětluje zatížení sovětského projektu pohledem liberalizované inteligence, která dokázala zakrýt zásady, na kterých občina stojí – a tím znevěrohodnila samotný obraz tohoto zřízení. V tomto směru autor podrobně
rozebírá postoje Lenina, který z politických důvodů na tom má svoji vinu.
Autor podrobně rozebírá jednotlivé části sovětského projektu a jejich vývoj, včetně jejich projevu ve společenském vědomí. Uvádí také zásady moci a oprávnění tradiční společnosti, stejně jako chyby tehdejšího sovětského vedení, vyplývající z velké části z toho, že velká většina vůdčích představitelů právě toto nechápala. Vysvětluje také pojem ‚stalinizmus‘ jako stav společnosti vybuzené k ochraně svých zájmů, když samotný Stalin se stal zosobněním této moci. Autor se také podrobně věnuje rozdílu mezi fašizmem a občinovým zřízením (komunizmem) a při podobnosti pojmů vysvětluje zásadní rozdíly ve významu, obsahu a pojetí těchto pojmů. Zcela jednoznačně fašizmus staví jako logický vývojový stupeň liberální společnosti, stojící v přímém protikladu k zásadám občinové společnosti. Kniha převrací řadu liberálních mýtů na ideologickou špínu, ohrožující životaschopnost každé společnosti. Tuto knihu lze považovat za výjimečný pokus popsat nejen samotný sovětský projekt, jako skutečně živý pokus o obnovu občinové společnosti, ale i občinovou společnost jako takovou.
