Významný americký filosof a religionista Jacob Needleman ve své dosud nejosobnější a autobiografické knize hledá způsob, jak lze v dnešní době rozumět náboženským idejím. Needleman čtenáře nejprve vezme do 50. let minulého století, kdy sám jako mladý student filozofie na Harvardské univerzitě nebyl ochotný přijímat žádnou religiozitu. Ale znepokojující setkání s uctívaným učitelem zenu D. T. Suzukim a učením G. I. Gurdžijeva spolu s jeho povoláním na katedru filosofie náboženství přimělo mladého akademika hlouběji se podívat náboženské myšlenky, které kdysi považoval za mrtvé. V rámci tradičních náboženských textů objevil jádro filosofických i praktických myšlenek, vyzrálejších a náročnějších než cokoli, co kdy spojoval s judaismem, křesťanstvím či východními náboženstvími. Současně si Needleman uvědomil, že myšlenky a slova nestačí, neboť bez ohledu na jejich hloubku nemohou zabránit nenávisti, aroganci a zoufalství. S tímto vhledem začíná Needleman otevírat před čtenářem nový druh porozumění: ke sdílení náboženské zkušenosti se musí změnit samotná povaha lidské zkušenosti, včetně samotné struktury našeho vnímání a skutečně samotná struktura našich myslí.
V této knize – kterou lze vnímat jako současný příspěvek k filosofii náboženství i jako esejisticky pojaté „vyznání“ – nám Needleman přibližuje význam a povahu této potřebné změny a ukazuje, jak naše současné zmatení ohledně účelu náboženství a konceptu Boha odráží psychologické hlad po této specifické kvalitě myšlení a zkušenosti.
Díky autorově upřímnosti, vzdělání a nepředpojatému rozhledu se tato silná výpověď stává pozoruhodnou sondou do duše dnešního člověka a vodítkem k vlastnímu hledání odpovědi na jednu z nejhlubších otázek života: Co je Bůh?