Tato kniha je první oficiálně vydanou básnickou sbírkou Petra Žantovského. V minulosti publikoval pouze v samizdatových revuích ZUP, Antagon a Sborník. Počátkem 80. let připravoval sbírku pro vydavatelství Kruh, kde však tamní lektoři rozhodli, že "autor je přespříliš ovlivněn buržoasní poetikou americké beat-generation", a od vydání upustili, za což jim autor dodnes blahořečí, mj. i proto, že tehdy opravdu psal pod vlivem Gregoryho Corsa či Lawrence Ferlinghettiho - nic proti nim, ale jejich zkušenost se světem je zkrátka jiná než zkušenost občana normalizovaných 80. let uprostřed československého bezčasí. Žantovský mezitím procházel obdobími, kdy psal - rychle až překotně - a kdy nepsal nic. Je otázka, co z toho je lépe, to nechť posoudí laskavý čtenář. V útlé knížce Tady bydlím se mu dostává letmého průřezu třiceti lety psaní autora, který snad kdysi měl básnické ambice, protože i doba byla svým způsobem plná poesie. Ale kdo dnes potřebuje poesii? Její autoři snad. Možná i čtenáři? To je věčné autorovo doufavé dilema. Sbírku Tady bydlím provázejí reprodukce obrazů a kreseb autorova žel již nežijícího přítele, velkého českého umělce Jana Součka.
