Kniha se věnuje komplexní analýze dvou pozoruhodných církevněslovanských paraliturgických textů, Modlitbě sv. Řehoře a Modlitbě vyznání hříchů. Tato analýza vychází z komparace s jejich dosud neznámými a v nedávné době autorem objevenými latinskými předlohami. Původ překladu obou modliteb je možno zřejmě hledat v přemyslovských Čechách v 11. století, i když se zachovaly až v mladších opisech z ruského prostředí. Prostřednictvím jejich zkoumání jsou zvažovány také mnohem širší souvislosti této problematiky - kontext českocírkevněslovanského písemnictví jako celku, nejstarší literární vztahy česko-ruské, otázka západních vlivů na staroslověnštinu či možnost iroskotského misijního působení na počátky moravského a českého křesťanství.