Světazmar

První český výbor z díla jednoho z otců německého expresionismu, jehož osmiverší Weltende (Světazmar) bývá pokládáno za „vstupní báseň expresionismu, navozující celou škálu groteskního lyrismu… Hoddis bývá nejčastěji uváděn jako jediný německý básník předjímající surrealismus. Černý humor jeho poezie je dovršen i krutým životním osudem: už před vypuknutím první světové války upadá v šílenství, tráví pak dlouhá léta většinou v ústavech choromyslných, na jaře 1942 mizí s transportem duševně chorých Židů v neznámu…“(Ludvík Kundera).

Výbor z Hoddisova díla obsahuje podstatnou část dochovaného básnického odkazu včetně veršů z pozůstalosti publikovaných poprvé v komentovaném souboru Dichtungen und Briefe vydaném roku 2007 v Göttingenu. Vedle básnických skladeb vyznívajících apokalypticky a psaných s výrazně ironizujícím podtextem se autor představuje rovněž jako subtilní lyrik tíhnoucí k evokaci antického mýtu (studoval starověké dějiny a klasickou filologii) nebo k polemice s křesťanstvím (prošel katolickou konverzí, aby se záhy s tímto vyznáním zas rozešel). Do výboru byl zařazen i výběr z próz a fragmentů, např. texty O mně a o já, Nepřítel, Konec doktora Hackera aj. K doplnění obrazu o Hoddisově komplikovaných životních peripetiích a o marném hledání místa na literárním výsluní jsou do svazku zařazeny také dopisy přátelům, matce nebo milence a herečce Emmy Henningsové, která vystupovala v pověstném mnichovském kabaretu Simplicissimus.

Výbor uspořádala, doslovem doplnila a z německých originálů přebásnila Zlata Kufnerová. Knihu výtvarně doprovázejí reprodukce grafických listů německých umělců (Nolde, Heckel, Grosz) z fondu grafické sbírky Národní galerie v Praze.