Na rozdíl od fotografie, nikdo neví, kdy vzniklo divadlo a kdo je jeho vynálezcem. Na počátku byly zřejmě pravěké rituály a starodávné náboženské obřady. A protože v podstatě každý člověk vědomě či nevědomě a lépe či hůře hraje ve svém životě nějaké divadlo, stalo se divadlo součástí lidské kultury a dnes přitahuje stejně jako kdysi třeba v Antice. Lidé milují divadlo, protože přináší emoce, zkušenosti, inspiruje, dokáže pobavit a stejně tak otevírá prostor k zamyšlení. S fotografií je to zdánlivě mnohem jednodušší. Princip camery obscury zpočátku pomáhal především malířům, ale než se od pouhého přenesení obrazu ten těkavý okamžik konečně podařilo i zvěčnit na papír, uplynula ještě dlouhá staletí. Dnes digitální fenomén, který se stejně jako divadlo, stal zcela přirozenou součástí naší kultury. A díky své téměř absolutní dostupností člověka neustále přitahuje a provokuje. Divadlo i fotografie vyprávějí příběhy. Miroslav Fořt, autor unikátní knihy, se po většinu své profesní kariery věnoval zprostředkování příběhů. Především racionálním úhlem pohledu žurnalisty. V nové knize spojil své dvě velké lásky. Divadlo a fotografii. V obou případech totiž musí člověk vidět a cítit mnohem víc, než mu nabízí jen vlastní oči. Není proto náhodou, že své obrazy fotografiky spojil s názvy nejrůznějších divadelních her. Vždyť svět je přece divadlo, jak kdysi napsal slovutný velký vypravěč příběhů William Shakespeare. Kniha se sedmi desítkami obrazů a s nimi sedmi desítkami vybraných citátů z divadelních her je unikátní i proto, že vychází v omezeném nákladu a bez možnosti dotisku.
