Argentina! Argentina!

Prvotina uznávaného argentinského autora se pohybuje na pomezí povídek a románu. Kapitoly sice spojují některé postavy, situace a motivy, ovšem čtenář často nepozná, která postava je fiktivní a která reálná, do kterého z těchto světů jednotlivé osoby patří a jak spolu souvisí.

A tak se například osamělí gaučové prohánějí argentinskou pampou, kuchařský učeň chystá pomstu v luxusní restauraci, hrdina ztraceného románu srazí ve spěchu J. L. Borgese a partyzán na útěku si vychutnává pařížský croissant. Příběhů je ještě mnoho a stejně tak rozmanitá je podoba vyprávění.

Roztříštěnost románu souvisí se skrytými úvahami o roli spisovatele a jeho vztahu ke skutečnosti, o paměti a historii a zejména o autorově vlasti v 70. a 80. letech 20. století.

"Svět byl jiný. Pamatuji si, vážení posluchači, poslední roky druhého tisíciletí. Časy, kdy se mohlo stát cokoli, děsivé věci. Časy, kdy se nedaly koupit noviny na příští týden tak snadno jako dnes. Časy, kdy bylo vše nepředvídatelné. Spisovatel měl tehdy tvrdou konkurenci. Soupeřil se skutečností, s hroznými úklady každodenního života. A naše problémy samozřejmě nikoho moc nezajímaly."