„Všechny příběhy začínají od našeho konce: vymýšlíme si je, protože umíráme. Už od prvního okamžiku, kdy jsme příběhy začali vyprávět, do nich vplétáme touhu uniknout ze svých lidských těl a stát se něčím lepším než zvířaty (jimiž jsme).“
Lidstvo vždy fascinovala představa nesmrtelnosti a asi nikdy ho fascinovat nepřestane. Už několik tisíc let starý bájný Epos o Gilgamešovi zmiňuje touhu nalézt recept na věčný život a tato touha přetrvává dodnes.
Mezi nejznámějšími miliardáři, špičkovými programátory nebo univerzitními profesory jsou ale tací, kteří od úvah přecházejí k činům. Nazývají se transhumanisty. Experimentují na vlastních tělech, mnohdy se snaží získat vlastnosti strojů, ale přitom si zachovat lidství.

Spisovatel Mark O’Connell se vydává na strhující pouť napříč jejich laboratořemi, konferencemi nebo jen sklepy zasvěcených fanoušků a skeptickýma očima prozkoumává futuristické oblasti vědy, o kterých většina z nás nemá ani tušení.
Přispěvatel prestižních časopisů The New Yorker nebo The New York Times Magazine Mark O’Connell napsal už několik knih, ve kterých se věnuje technologiím. Žádná z nich ovšem nezaznamenala tak obrovský úspěch jako kniha Být tak strojem, nominovaná na několik prestižních světových cen (vítěz Wellcome Book Prize 2018) a přeložená do více než 10 jazyků.