Malířka a ilustrátorka Milada Marešová (1901-1987) patří k nejzajímavějším osobnostem na české meziválečné umělecké scéně. V době, kdy Marešová studovala na pražské Akademii výtvarných umění, se v jejím ateliéru zrodil unikátní projekt domácího biografu. Mezi lety 1920-1921 vytvořila pracnou technikou malby na sklo nebo na plastovou fólii čtyři rozsáhlé cykly miniaturních, detailně provedených obrázků a koláží, které sloužily jako diapozitivy určené pro projekci. Vrátila se tak k odkazu miniaturního malířství, ale zároveň se přiblížila avantgardním snahám o novou koncepci výtvarného obrazu a rodícímu se žánru komiksu. Domácí biograf Milady Marešové je ojedinělým příkladem využití diaprojekce v českém meziválečném umění. Tato vizuálně atraktivní publikace je koncipovaná jako komiksová kniha čtyř cyklů diapozitivů: "Maestro Chimerini: život a dílo" - "Ritardando (Pohádka o strašném rytíři)" - "Dům smůly (Drama o pěti epochách)" - "Logr (Kriminelní báseň v obrazech)". Velikost obrázků odpovídá přibližně velikosti skutečných políček domácího biografu, tj. 4,5 x 4,5 cm. Průměrně má každý cyklus kolem 115 políček. Knihu uvádí vzpomínkový text synovce umělkyně Jana Mareše a publikaci uzavírá podrobná studie autorky koncepce Martiny Pachmanové, jež se věnuje významu domácího biografu Marešové pro vývoj české vizuální kultury mezi válkami a sleduje jej na pozadí dobových snah o "nové umění" i na pozadí vývoje kinematografie a komiksu.
