Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
Karel Marx i Gott museli na záchod
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Nestárnoucí klasika, kterou je hanba si nepřečíst!
"...a zvenčí už nebylo vůbec poznat, kdo je člověk a kdo je prase"
Krásný počin s okouzlujícími ilustracemi. I mě, člověka, který už nezabrušuje příliš často do kategorie 'pro děti a mládež', místy mrazilo a myslím, že při představě, že toto byla realita, jak by řekl klasik, 'není hanba, zde, v místě věčného sněhu a ledu, uronit kroupu...'
Prostě Šabach. Nemá celistvý děj, spíše rámcově vypráví historky z dob socialismu s povětšinou pěknými pointami. Občas se člověk ztratí, potom zase najde. Ve výsledku moc pěkná jednohubka
Úsměvná, středně dlouhá, kravinka, která dokáže kvalitně rozesmát. A to i nahlas! O samovarném přístroji Nurzo se mi bude zdát ještě hodně dlouho...
Zvláštní kniha... A kolik práce to muselo dát? V první řadě rozhodně nutno říci, že osmdesát let byste téhle knize rozhodně netipovali! Jde o jednu z nejstravitelnějších a nejčtivějších klasik, do které se není potřeba nijak zvlášť nutit. A krásný překlad paní Morávkové k tomu jen přispívá. Po celou dobu čtení jsem si byl naprosto jistý, co mi chce kniha sdělit a jak si mám přebírat všemožné metafory, avšak najednou přišlo posledních deset stran a já stanul s pusou dokořán a, jak by řekl klasik, s hlavou čistou a prázdnou... Zakončení dodává všemu úplně nový rozměr (možná i dva), uplynul den od dočtení a mně stále hučí v hlavě a pomalu se mi skládají dohromady všechny myšlenky, které na mne byly tak znenadání hozeny. Snad proto působí román tak nevyrovnaně, chvíli groteska, chvíli drama, místy čirý odvar filosofie a naprosto chápu, že se některým lidem nemusí líbit a pokládají ho za blbost obludných rozměrů, či naopak za největší dílo rusko-ukrajinsko-sovětské literatury.
Nelze hodnotit hvězdami.
Doporučit také musím nádherné vydání od Rybka Publisher s magickými ilustracemi (lépe řečeno obrazy) malíře Iwana Kulika.
Podle recenzí jsem to čekal horší a depresivnější. Nakonec zlepšení oproti předchozím dvěma dílům. Jediné, co vlastně nedokážu odpustit, je absolutní kašlání na předchozí díl série. To, co tam zabere dvacet dlouhých kapitol a vytvoří perfektní ornou půdu, je tady smeteno ze stolu během jednoho kratšího odstavce. Co se týče závěru, tak se mi už dlouho nestalo, že po přečtení poslední strany, bych se cítil tak neuspokojen, ale zároveň mi vyvstával tak spokojený úsměv na tváři.
Náhlé zvolnění tempa, ještě méně humoru, pár fajn nápadů a sáhodlouhé budování vztahu mezi Arthurem a Fenchurch. Tahle kniha má začátek a konec, alespoň tedy v tom Stopařovském slova smyslu. Vtipný rozjezd - vleklé budování vztahu - dům naruby, obrovský robot, Boží poselství, Marvin, etc. Bezvýznamnou půlhvězdičku navíc oproti minulému dílu přidávám vážně jen za posledních pět kapitol, jinak slabý odvar.
Zmatek! Absolutní bordel a strmý sešup dolů, který má méně vtipu, méně nápadů a orientace v ději je zhola nemožná. Pár drobností se najde (Cena za nejzbytečnější použití výrazu 'do prdele'; Marvinovo "Mysli si číslo"; netrefení se na zem), ale na tuhle sérii je to dost málo.
Jako první díl, jen ve všech stránkách šílenější, promyšlenější a možná i nápaditější. Kapitola s absolutním vládcem vesmíru je jednoznačně vrchol sci-fi parodie a kdo se ani jednou nezasměje, je suchar. Za mě nejlepší díl série a společně s první knihou naprostá povinnost v tomto žánru.
Rozjezd asi nejslavnější série sci-fi parodií vůbec. Je hodně poznat, že autor nemá žádnou představu, kam se bude děj ubírat dál a konec otevřený, protože ho nenapadlo žádné dobré zakončení. Humor je fajn, hlavně tedy k začátku knihy je to skutečně můj šálek čaje. Hromada šílených nápadů a sci-fi konceptů, které tvoří geniální parodii na celý tento žánr.
