Napůl bdící, napůl spící Paprika nebyla schopna rozlišit to, co viděla na obrazovce monitorující Noseho sen, od toho, co ve snu viděl on sám. V obou případech se však zdálo, že si ji Nose ztotožňoval se svou kamarádkou Mari, až na to, že nyní měla podobu vysoké, cizí herečky navlečené v neoprenovém obleku. Paprika sice podobným filmům příliš neholdovala, ale i ona pochopila, že jde o scénu z nějaké bondovky. Začalo divoké dobrodružství. Nejprve se oba vrhli do řeky, odkud se dostali až do moře a plavali pořád dál po proudu, chvílemi nad hladinou a chvílemi pod vodou. Proti nim vyrazilo po proudu něco nezřetelného, možná loď, možná drak, z očí to metalo blesky a z tlamy šlehaly plameny. Nosemu a Paprice nezbylo než oplácet střelbu pomocí samopalů. „Vy ale máte uhozený sny!“ Teď už si ohromená Paprika zcela jasně uvědomovala, že v Noseho očích nabyla podoby Ursuly Andressové, a že si Nose celý sen náramně užívá. Vzápětí se z monstra vynořila hlava a ramena Nanby ze smuteční fotografie, která se objevila v Noseho předchozím snu, a rovněž na ně začal střílet ze samopalu. Nanba byl Noseho podřízený a vedoucí výzkumné laboratoře, a Nose k němu dříve cítil ochranitelské sklony, ale tentokrát se s ním nadšeně vrhl do boje. Bylo mu jedno, že může Nanbu zabít, nebo že dokonce může být sám zabit.