Někdy otec odešel do mešity, aby tam celé odpoledne kázal svému stádečku, a nechal mě zamčenou ve sklepě. Když nechal klíč zvenčí v zámku, mohla mi máma přinést jídlo: talíř kari a pár čapátí. Ale přinesla to ke dveřím nahoře a beze slova mi talíř podala. Někdy jsem byla polonahá, když jsem si po vrzajících schodech šla pro jídlo, ale nijak to nekomentovala, ani mi nenabídla pokrývku. Nedívala se na mě. Nechtěla si přiznat to, co měla před očima – že její manžel, imám, zneužívá jejich šestiletou dceru.