Něco tu určitě bylo. Cítil jsem to pořád za sebou, ať jsem se otočil kterýmkoli směrem. Cítil jsem jakousi obrovskou řvoucí temnotu, vířící těsně mimo dohled, hladovou tlamu širokou jako celý ten tunel. Každým okamžikem se může neskutečnou rychlostí vymrštit dopředu a všechny nás pohltit.

„Jsou překrásní,“ řekla Jamesová. V jejím hlase nebylo ani stopy po strachu. Zněl jen ohromeně. „Co? Kde?“ Batesová se neustále otáčela, jak se snažila obsáhnout pohledem celých tři sta šedesát stupňů současně. Roboti, jimž velela, se neklidně potáceli, jejich zbraňové nástavce mířily chodbou na obě strany. „Co vidíš?“

„Ne tady venku. Všude uvnitř. Všude. Vy to nevidíte?“ „Já nevidím nic.“ Szpindelovi se třásl hlas.