Pierre Corneille se narodil v Rouenu 6. června 1606 v rodině právníka, jeho otec zastával úřad „správce vod a lesů“. Corneille studoval nejprve na jezuitské koleji v Rouenu, pokračoval studiem práv, roku 1624 byl přijat do stavu obhájců rouenského soudu a roku 1628 koupil úřad královského advokáta a zastával ho až do roku 1650. Roku 1629 Corneille poslal do Paříže svou komedii Melita (Mélite). Hra měla úspěch, byla to jedna z prvních takzvaných „počestných“ komedií. Hned nato Corneille sáhl po módním žánru tragikomedie a napsal Klitandru. Po Smíšených básních (Mélange poétique) z roku 1632 následovaly další komedie: Vdova, neboli potrestaný zrádce (La Veuve ou le Traître puni, 1633), Galerie paláce (La Galerie du Palais, 1633), Společnice (La Suivante, 1634), Královské náměstí (La Place Royale, 1634) a Komická iluze (L´Illusion comique, 1636), kterou známe z českého provedení pod názvem Magická komedie. Zápletka všech těch komedií je založena na pohrdání a jejich rozuzlení na základě rozpoznání, je to směs italské pastorály a preciozity. Ještě před Komickou iluzí napsal Corneille – roku 1635 – svou první tragédii, Médeu, inspirovanou Senekou. Léta 1637 – 1652 byla obdobím největších děl. Patří k nim: Cid z roku 1636 – po němž následuje dvouletý „spor o Cida“; tragédie Horatius (Horace) a Cinna (Cinna), obě z roku 1640; Polyeuktos (Polyeucte, 1643); Smrt Pompejova (La Mort de Pompée, 1643); komedie Lhář (Le Menteur, 1643); tragédie Rodoguna (Rodogune, 1644) a tragédie Nikomédés (Nicomède, 1651). Nejsou to všecka díla, která vznikají v tomto období, deset dalších zapadlo do zapomenutí. Roku 1647 byl Corneille přijat do Francouzské akademie. Ale roku 1652 – po neúspěchu tragédie Pertharita – opustil Paříž a na pět let se se svou početnou rodinou (roku 1640 se oženil se slečnou de Lampérière a měl s ní sedm dětí) usadil v Rouenu. Roku 1658 za okolností ne zcela jasných se vrátil k divadlu. Podíl na tom patrně měla neopětovaná láska k herečce Du Parcové z Molièrovy společnosti. Corneille napsal tehdy Oidipa. Hra měla – roku 1659 – veliký úspěch. Následovalo po ní dalších deset her. Roku 1662 se Corneille vrátil do Paříže, od příštího roku mu byl vyplácen z královské pokladny stálý roční plat dvou tisíc liber, někdy s velkými přestávkami, po sedm let (1674 – 1683) byl zcela zastaven. Poslední tragédie – Suréna – roku 1674 propadla a Corneille definitivně zanechal divadla. V posledních letech žil v skrovných – ne-li nuzných poměrech. Corneille zemřel v Paříži 30. září 1684.