Český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik, hlavní představitel generace májovců.
Po maturitě na gymnáziu (1853) studoval práva a filosofii. Byl redaktorem deníků 'Čas' (1861), 'Hlas' (1862-64) a 'Národní listy' (1865-91) a beletristických časopisů 'Obrazy života' (1859-60), 'Rodinná kronika' (1863), 'Květy' (1865-67) a 'Lumír' (70. léta).
Ve své době byl ceněn především jako žurnalista, jeho básnické dílo ocenila až generace lumírovců. V rané básnické tvorbě vyjádřil svou romantickou rozervanost, kterou zahalil do ironie a provokativního cynismu. Později byl průkopníkem realistického pohledu na svět v poezii i v próze. Vrátil se k obrozenské tradici lidových balad, křesťanských mýtů a historických romancí, aby je přiblížil současnému vnímání. Stal se zakladatelem moderní české fejetonistiky - napsal přes dva tisíce fejetonů cestopisného, zábavného, umělecko-kritického, politického, sociálního, osvětového a kulturního charakteru. Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil další vývoj české žurnalistiky.
Zemřel v rodné Praze.
9.1.1890 narozen v Malých Svatoňovicích. Otec Mudr. Antonín Čapek (1855 - 1929), matka Božena, rozená Novotná (1866 - 1924). Sourozenci Helena (1886 - 1961), poprvé provdaná Koželuhová (ovdověla 1926), podruhé Palivcová, a Josef (1887 - 1945). Ještě téhož roku se rodina stěhuje do vlastního domu v Úpici Bratři Čapkové v Paříži roku 1911 F.Peroutka a K.Čapek v zahradě 1937 Při odpočinku 1938 Svatební foto K.Čapka a O.Scheinpflugové z roku 1935 1895 - 1901 navštěvuje obecnou a 1. třídu měšťanské školy v Úpici 1901 - 1905 studuje v Hradci Králové gymnázium 1905 - 1907 přestupuje na První české státní gymnázim v Brně 1907 - 1909 po přestěhování celé rodiny z Úpice do Prahy studuje na Akademickém gymnáziu v Praze 1909 - 1915 studuje na Filozofické fakultě UK filozofii, estetiku, dějiny výtvarného umění, germanistiku, anglistiku a bohemistiku, v listopadu 1915 je promován na doktora filozofie 1917 působí jako domácí učitel Prokopa Lažanského na zámku v Chyších u Žlutic, v říjnu nastupuje jako redaktor do Národních listů 1920 seznamuje se s Olgou Scheinpflugovou, herečkou 1921 - 1938 redaktorem pražské redakce Lidových novin 1921 - 1923 dramaturgem a režisérem v Městském divadle Královských Vinohrad 1922 poprvé představen prezidentu T.G.Masarykovi, s nímž jej poutalo celoživotní přátelství 1923 cesta do Itálie 1924 cesta do Anglie 1925 zakládá československou odbočku mezinárodní spisovatelské organizace Penklub 1929 cesta do Španělska 1931 cesta do Holandska 1935 26.8. se žení s Olgou Scheinpflugovou, novomanželé dostávají od Václava Palivce do doživotního užívání dům ve Staré Huti u Dobříše - Strž 1936 podniká s manželkou cestu do Skandinávie, poprvé navržen na Nobelovu cenu za literaturu 1937 účastní se světového kongresu Penklubů v Paříži 1938 významně se podílí na organizaci světového kongresu Penklubů v Praze. Po mnichovské konferenci je proti němu vedena nenávistná kampaň na stránkách pravicového tisku. Při likvidaci škod na Strži, způsobených povodní, se nachladil a později - 25.12. podlehl zápalu plic. Pohřben byl na Vyšehradě dne 29.12.1938.
MP3 na CD
