Ztracená místa, tajná města a jiné záhady na mapě světa

Putování po ukrytých místech naší planety, působivá a zajímavá zpráva o tom, jak mysteriózní může být i svět moderní doby.
Turistický průvodce? Sociologická studie? Geografická příručka? Historická esej? Filozofické zamyšlení? Výrazů, jimiž se dá charakterizovat nejnovější kniha Alastaira Bonetta, je celá řada.

Autor čtenáře zavede na 47 neobvyklých míst po celém světě – od Leningradu na chladném severu po Mekku v rozpálené poušti, od vod Bengálského zálivu po hory střední Ameriky, od míst obecně známých až po taková, jež zná jen pár místních domorodců. Čtenáři navštíví lokality, které nikdy neexistovaly, ačkoliv jsou běžně k nalezení v mapách (Písečný ostrov), stejně jako ty, kde živí koexistují společně se zemřelými (Severním hřbitově v Manile). Dozví se o místech, kolem nichž denně jezdí do práce, a nikdy si jich nevšimli (Dopravní ostrůvek), o místech, o která nikdo nestojí (Bir Tawil), i o těch, která existovala „jen jako“ (Arne). Autor jim přiblíží místa jak pod zemí (Podzemní města Kappadokie), tak mimo zemský povrch (Mezinárodní vzdušný prostor).

Díky tomu, že se Alastair Bonett profesně zabývá sociální geografií, však kniha není „pouhým“ cestopisem nebo příručkou pro dobrodruhy, kteří shání co nejexotičtější cíl pro svou další výpravu. Jedná se spíše o populární formou psané a širokému okruhu čtenářů srozumitelné sociologické zamyšlení nad významem konkrétního místa – a to jak pro jeho obyvatele, tak obecně pro lidstvo.
Autor odhaluje někdy překvapivé skutečnosti, například o tom, proč jsou někteří lidé ochotní žít v 21. století v „zakázaných“ městech jako je například Železnogorsk, o tom, proč některé stávající osady v Negevské poušti úřady záměrně ničí, zatímco výstavbu jiných cíleně podporují, a řadu dalších. Zřejmě tak nabourá některé představy o světě, které jsme měli za dané, ale rozhodně čtenáře alespoň vybídne k zamyšlení nad jeho vlastním „místem“ na zemi. Protože i moderní doba má svá tajemství.