Skriptum Alexeje Pernici, zabývající se fenoménem hry, je rozděleno do dvou rozdílných částí. V první, která je zaměřena hlavně na oblast víceoborového hledání kořenů tří základních herních prvků, má hlavní postavení antropologický přístup ke hře, který postihuje hru v postavení jedné ze sociokulturních univerzálií. Druhá část je daleko více soustředěna na hledání strukturních procesů, které spoluvytvářejí jak hru jako takovou, tak i její jednotlivé herní projevy. Závěrečná aplikace pak umožňuje vnímat dramatickou hru v postavení druhového pojmu dramatické kultury.