Popichování brouků je sbírka čtyř hravých povídek, které se dotýkají fenoménu Beatles. Každá z těchto "vyprávěnek" je vystavěna ve stylu různých literárních žánrů. Nalezneme zde komiksové střihy v próze (Rychlé šípy a ztracený Brouk), kombinaci dívčího románku a detektivky (Na houpačce), divadelní hru (Je to jen hasnoucí ego) i klasickou povídku (Pocta Yoko Ono). Toto zdánlivě nesourodé kvarteto, doplněné poněkud pichlavým, leč láskyplným přídavkem (Flying), však drží pohromadě stejně jako ona pověstná liverpoolská čtyřka. Autor se vedle skutečné historie skupiny inspiroval i legendami, mýty a klišé, které se v šedesátých i pozdějších letech šířily Československem - a mnohdy úspěšněji než samotné beatlesovské písně. Tichou poštou se například neslo, že v písni Žlutá ponorka zazní zvolání v češtině, že Paul zahynul při autonehodě a místo něj ve skupině působí dvojník nebo že jméno Ringova potomka Zaka má původ v českém slově "žák". Základní informovanost o historii i tvorbě Beatles se čtenáři samozřejmě vyplatí, protože si může ověřit, že tyto nadsazené příběhy stojí na pravdivém základu, a doplní si to, co se do řádků už nevešlo. Zároveň však platí, že humor a nostalgický půvab Tučapského povídek dokáží vnímavé čtenáře okouzlit bez ohledu na míru oddanosti nejslavnější skupině všech dob. Svoji prvotinu věnuje autor nesmrtelným Broukům i všem českým fanouškům, kteří si tehdejší šedivý svět přemalovávali - řečeno slovy jedné ze seržantovských písní - in a colourful way. A často barvami namíchanými s takovou mírou radosti, lásky a fantazie, že drží spolehlivě dodnes.
