![](https://rs4.martinus.sk/delivery/lg.php?bannerid=0&campaignid=0&zoneid=78&loc=http%3A%2F%2Frs4.martinus.sk%2Fdelivery%2Fjson.php%3Fwhat%255Blb_detail_below_cart%255D%3D82%26what%255Blb_product_recommendation%255D%3D91%26what%255Blb_wide_banner%255D%3D67%26what%255Blb_product_description%255D%3D78%26what%255Blb_megamenu%255D%3D76%26what%255Blb_general_push%255D%3D84%26what%255Blb_header_alert%255D%3D115%26block%3D1%26cart_sum%3D0%26categories%255B5092%255D%3D5092%26categories%255B2254%255D%3D2254%26categories%255B2277%255D%3D2277%26categories%255B2281%255D%3D2281%26categories%255B4260%255D%3D4260%26charset%3Dutf8%26current_department%3Dkniha%26department%3Dkniha%26id%3D1%26iid%3D313784%26in_stock%3D1%26target%3D_top%26vid%3D37&cb=e7090d0430)
Povrchní vykladači někdy tvrdí, že základem montessoriovského přístupu je ponechat dítěti naprostou volnost a nikterak ho neomezovat. Každý, kdy takovýto přístup na dětech vyzkoušel a je schopen objektivně hodnotit výsledky, dojde k závěru, že samotná volnost a neomezování vedou u dítěte k sobectví, k neschopnosti přizpůsobit se a později i k nerespektování pravidel lidského soužití. Svoboda a volnost však opravdu jsou ve výchovné a vzdělávací koncepci Montessori klíčovými pojmy. Jejich uplatňování ovšem musí být cílené a systematické. Rozhodujícím faktorem je rozpoznání činností přirozených, vedoucích k rozvoji osobnosti, od činností deviantních, vedoucích k destrukci nebo tyranizování okolí. Naprostá svoboda platí jen u činností přirozených. K těm je dítě nutno přivést, a to vůbec není jednoduché. Svoboda typu: „Běž si něco dělat, já mám teď práci!“ je asi stejně užitečná jako bezdůvodné šikanování dítěte. Dítě chce totiž většinou pracovat s námi anebo podle nás. Jenom proto, že je pomalé a méně zručné, mu to obvykle nechceme umožnit. Dáme mu svobodu ve sterilním prostředí, kde příležitost k přirozeným činnostem samo nedokáže najít.