Kniha která stírá rozdíl mezi námořnickým uzlem a drháním jistě osloví jak kluky, tak holky, a to bez rozdílu věku. Autor – skutečný „mořský vlk“, splétající uzly profesionálně – v úvodu píše: „…Všiml jsem si, že lidé kteří za mnou přicházejí do provaznické dílny, mají pěkný vztah k lanům a jsou uzlováním nadšeni. Líbí se jim prostředí, atmosféra dílny, ale i zvláštní vůně, kterou je cítit len, juta, konopí, sisal. Rádi si povídají o uzlech a vidím, že jim je v tom mém uzavřeném světě lan příjemně. Je možné, že zde nacházejí recept na pousmání, neboť odcházejí v dobré náladě. Ano, to uzlování a práce s lany člověka velice uklidňuje. Někdo chce ukázat uzel, jiný jak se zaplétá oko, jak se dělají fendry. A proč prý vlastně nenapíši nějakou knížku o uzlování. Nejsem spisovatel, ani jsem nikdy takové ambice neměl. A pak najednou přišel malý kluk a chtěl ukázat jeden uzel. Jindy zase přišla dívenka a chtěla poradit, jak z provázků vyrobit ozdobné knoflíky. Tak asi začala vznikat tato malá knížka. Pro radost těm, kteří mají v sobě tvořivého ducha, pro kluky s touhou mořeplavců, pro holky jež se chtějí líbit, i pro dospělé, kteří zde nacházejí další svět lidských dovedností.


„Život je čára ze samých uzlů.“ Tento nápis je napsán na stěně dílny a občas se na něj zadívám. Celý život pokládáme uzel radosti za uzlem smutku, uzel splněné touhy za uzlem hlubokého zklamání, do imaginární šňůry naší existence. Uzel jednoduchý střídá uzel složitý, tak jako se střídají naše problémy a starosti. Touto drobnou knížkou bych se chtěl pokusit vám nabídnout krásné snění a aspoň jeden uzel pro štěstí. Jen lehce nahlédnout do kouzelného světa zapomenutého řemesla. Je to knížka o radosti z tvořivé práce, o řemeslné zručnosti…“