Prakticky již 50. let nebyla vydána publikace, která by se komplexně věnovala hliníku a jeho slitinám, a to od jejich vlastností, přes prvovýrobu hliníku, tavení a odlévání, tváření, tepelné zpracování, korozi, práškovou metalurgii, povrchové úpravy až po nové trendy v technologiích a materiálech. Poslední knižní publikace zabývající se v celé šíři hliníkem a jeho slitinami v českém jazyce byla napsána mezinárodním kolektivem autorů a vydána v roce 1969. Za období posledních padesát let zaznamenala výroba Al slitin jak ve světě, tak i v České republice velký narůst, a to jak v objemu výroby, tak i sortimentně a není prakticky odvětví lidské činnosti, kde by se výrobky Al slitin nepoužívaly. Současně se rozvíjely nové technologie a nekonvenční metody výroby Al slitin. Ke značnému rozvoji výroby a spotřeby hliníku a jeho slitin došlo především v leteckém a automobilovém průmyslu. To všechno vede k tomu, že značně roste výroba Al a jeho slitin ve světě a při současném trendu růstu je předpoklad, že za dvacet let celosvětově vzroste výroba Al slitin o 600 %. Z toho pohledu se publikace. Příručka o hliníku „ stala v mnoha ohledech technicky zastaralou a neposkytuje (především různým výrobcům, ale také uživatelům) potřebné informace.
kniha otevřená

Publikace je koncipována do deseti samostatných kapitol s více než stem navazujících podkapitol. První kapitola se věnuje přehledu surovinových zdrojů, výrobě a použití hliníku a jeho slitin, označování a přehledu tvářených a slévárenských hliníkových slitin až po metody prvovýroby hliníku. Kapitola č. 2 se věnuje obecně fyzikálním, chemickým, mechanickým a technologickým vlastnostem hliníku a jeho slitin a základním nejvíc používaným binárním a ternárním diagramům hliníku. Kapitola č. 3 se věnuje korozi u hliníku a jeho slitin, jednotlivým druhům koroze a vlivu různých aspektů na odolnost proti korozi. Kapitola č. 4 popisuje tavení a odlévání hliníku a jeho slitin, a to z hlediska různých forem odlévání, rafinací, a očkování taveniny a také možnosti zjemnění výsledné struktury. Kapitola č. 5 je věnovaná tváření hliníku a jeho slitin, a to lisováním, válcováním, kováním, tažením za studena, ohýbáním a tárováním. Velká část této kapitoly je také věnována nástrojům a materiálům pro tváření. Kapitola č. 6. se zabývá různými aspekty tepelného zpracování. Obsáhlá kapitola č. 7 je věnována strukturám a vadám u hliníkových materiálů a také novým trendům při přípravě vzorků a využití barevné metalografie při identifikaci jednotlivých strukturálních složek. Kapitola č. 8 je věnována různým povrchovým úpravám, a to hlavně eloxování, které je u Al slitin nejvíc využíváno. Kapitola č. 9 je věnována práškové metalurgii hliníku a kapitola č. 10 pojednává o nových materiálech a nových trendech v technologiích.