Není hluchý jako hluchý

Detektiv Bert Kling z 87. pátracího oddělení je zamilovaný až po uši.
Jeho dívka má rudé vlasy a zelené oči a právě jí kočičí lupič vyloupil byt.
Steve Carella pátrá po totožnosti mladíka, který našel špinavou smrt na kříži ve vybydleném činžáku.
Na procházce v městském parku zjistí udivený muž, že ho někdo prostřelil šípem…
A do toho se vrací noční můra 87. revíru, přízrak beze jména, kapánek nahluchlý, zato s fantazií zločince, z níž detektivy mrazí v zádech.
Opět si připadají bezmocní a neschopní, protože nechápou ani tak jednoduchou hru, jakou je pexeso.
Ale pexeso v podání hluchého je ďábelská hra…

Postavu zdánlivě nepolapitelného zločince Hluchého uvedl Ed McBain v tomto již klasickém policejním románu do děje už potřetí (předtím to tak bylo v románech Provokatér a Poldové). Stalo se tak v době, kdy jím smyšlené zločiny a bezmocná neohrabanost policie nápadně připomínaly skutečnost: americká veřejnost byla traumatizována atentáty na vysoce postavené státní úředníky a politiky a popularita policie se pohybovala hluboko pod bodem mrazu. McBainův román má tak vedle zábavné i nepochybně dokumentární hodnotu.
Ed McBain vytvořil postavu velkého protivníka zákona, netuctového plánovače netuctových zločinů. Jeho pravé jméno nepadlo, autor mu říká „Hluchý“.