Berija - Druhý muž Stalinovy diktatury - Luboš Y. Koláček, BVD, 2010

13,54 €

Pri nákupe nad 49 €
poštovné zadarmo
Berija - Druhý muž Stalinovy diktatury - Luboš Y. Koláček, BVD, 2010
Berija - Druhý muž Stalinovy diktatury - Luboš Y. Koláček, BVD, 2010

Berija - Druhý muž Stalinovy diktatury

Zcela nový pohled na člověka, jehož život i smrt jsou obestřeny mnoha tajemstvími, která nebyla dosud objasněna. Autor se v této knize zabývá otázkou, zda byl Berija... Čítať viac

Vydavateľstvo
BVD, 2010
324 strán
5-6 hodín čítania

Zcela nový pohled na člověka, jehož život i smrt jsou obestřeny mnoha tajemstvími, která nebyla dosud objasněna. Autor se v této knize zabývá otázkou, zda byl Berija představitelem stalinského režimu kultu osobnosti nebo člověkem... Čítať viac

  • Pevná väzba
  • Čeština
16,45 €

13,54 €

-18 %
U dodávateľa 5 ks
Posielame do 4 – 9 dní

Dostupné v jednej knižnici. Požičať v knižnici

Naši škriatkovia odporúčajú

Pollyanna - Eleanor H. Porter, Kumran, 2024
Berija - Druhý muž Stalinovy diktatury - Luboš Y. Koláček, BVD, 2010
13,54 €

Viac o knihe

Zcela nový pohled na člověka, jehož život i smrt jsou obestřeny mnoha tajemstvími, která nebyla dosud objasněna. Autor se v této knize zabývá otázkou, zda byl Berija představitelem stalinského režimu kultu osobnosti nebo člověkem, který se snažil změnit a reformovat systém v tehdejším Sovětském svazu. Velmi poutavě a zajímavě napsaná kniha rovněž přibližuje dobu, ve které nebylo nijak snadné se správně orientovat a pronikat do tehdejšího politického dění. Publikace je doplněna obrazovou přílohou.
Čítať viac
Počet strán
324
Väzba
pevná väzba
Rozmer
150×210 mm
Hmotnosť
472 g
Rok vydania
2010
Naše katalógové číslo
98530
Jazyk
čeština
Vydavateľstvo
BVD
Kategorizácia

Našli ste nepresnosti? Dajte nám, prosím, vedieť!

Nahlásiť chybu

Máte o knihe viac informácií ako je na tejto stránke alebo ste našli chybu? Budeme vám veľmi vďační, ak nám pomôžete s doplnením informácií na našich stránkach.

Hodnotenia

2,8 / 5

4 hodnotenia

1
1
0
0
2

Ako sa páčila kniha vám?

Recenzie čitateľov

Zbyněk Veselský, MUDr., Ph.D., MBA.
Overený nákup
29.5.2015
Nečíst, kdos zdravého rozumu!
Knihu o Berijovi jsme si pořídil v dobré víře, že jde o českou historickou monografii, zabývající se touto nepochybně zajímavou osobností sovětských dějin. Autora jsem neznal, ale dle CV na stránkách knihkupců jde o vynikajícího, 25 let se historii věnujícího odborníka, fotografa, novináře.
Tak tedy:
1) Kniha není zdrojována, uvedená literatura je výhradně v českém překladu
2) Autor uvádí, jak je Berija málo prozkoumána (a tradičně negativně zobrazována) osobnost. V prvním případě jen v ČJ on sám uvádí 27 titulů, které se Berji nějak dotýkají (od monografii po nepochybně marginální zdroje) a 2 filmy.
3) Jak je Berija vnímán a jak jej vnímá autor (který se v úvodu přiznává k subjektivnímu hodnocení "Autor si nicméně osobuje právo na vlastní názor i na základě psychologického rozboru osobnosti Lavrentie Berji..." - rozumějme: kterýžto psychologický profil si vytvořil on sám /sic!/, byť se pokusí vydat "co nejobjektivnější svědectví") jsou dvě různé věci. Kniha by se měla jmenovat: "Co si myslí o Berijovi Mgr. Koláček"
4) Stále opisován původ Beriji z subetnika Gruzínců z oblasti Megrelie (dnes dle Encyclopedia Britannica SAMEGRELO)
5) Krkolomné věty typu:"...přepisem názvu této dominantní etnické skupiny pro nás volně navazuje...", nebo chyba syntaxu:" věnovali zejména pěstování vinné révy a chov dobytka...", až po historické perly "Pokud se týká kulturního vývoje, pak měla na Gruzínce velký vliv Persie, ale zejména Byzance..." - nechť si čtenář onen veliký vliv Persie odvodí, pokud vůbec nebude natolik neznalý, a zamění jej s Byzancí, která ovšem také byla po obsazeni Osmany zdrojem neklidu a výpadů do této téměř 16 000 000 oblasti (Gruzie, Ázerbájdžán, Arménie)...
6) Obrovské povstání v oblasti Samegrela z roku 1857, kde z uváděných 3 000 povstalců bylo vyhoštěno 38 (1.14 %) bledne při povstání Chodů, kde 1 zemřel ve vězení, Kozinu pověsili a jeden dostal tvrdý arest, takže v přepočtu byly ztráty neuvěřitelně krvavé.
7) Dozvídáme se, že majetek byl v rukách "menšinových statkářů". Menšinových, jako že byli oproti nevolníkům v menšině? No, tak to platí cca 5 000 let. Nebo menševici? No, ale to přišlo mnoho let později a to už byly poměry v této (pro orientaci) Abchazské oblasti zase úplně jiné.
8) Psát o "dobovém tisku" jako o kategorii sui generis mi přijde nepatřičné. V jakém dobovém tisku?
9) Překvapení, že ve sledované oblasti žili lidé před 50 000 lety je možné u neinformovaného člověka omluvitelné, ale že "...i Gruzínský národ samotný je výsledkem splynutí domorodých obyvatel s přistěhovalci..." mi přijde, že autor chyběl v základní škole na dějepis, nebo se skutečně domnívá, že v Česku žijí potomci Přemyslovců, na Moravě potomci knížete Rostislava a na Slovensku potomci Pribiny?
10) Že v uvedené historii není zmíněn konflikt 1992/1993 v Abcházii?
11) Spojení s antickým Řeckem, Římem a Tureckem (kde byla Trója?) snad překvapí jen toho, kdo neví, že se bavíme o oblasti, zvané v Řecké mytologii Kolchida, respektive o její součástí. Iáson a Zlaté rouno a Médea a Argonauti...snad by si měl autor přečíst alespoň Eduarda Petišku, když už ne Zamarovského...
12) Stojí za to vzpomínat Alexandra Velikého? Autor jej nevzpomněl, zřejmě nebyl pro Peršany, kteří tuto oblast napadali zajímavý
13) Neodzdrojovaná tvrzení, založena na pocitech o tom, jak otec (chronicky autorem nazývaný "tatík Berija") chlapci vyprávěl o hvězdách různé příběhy
14) Není uvedeno příjmení matky. Aristokratický rod (tato aristokratka si vydělávala šitím) Džakeliů (Knightová uvádí v angl. originále přepis jména do AJ: Jaqeli) zcela bezvýznamný, matka se jmenovala Marta Ivánovna Džakeli (Jaqeli).
15) Sestra neohluchla po nemoci, ale narodila se hluchoněmá (Montefiore, 2005). Že ohluchla "po celý zbytek života" mi přijde malinko nadbytečné
16) Matka dle autora cca za rok a půl porodila 3 děti
17) Srovnávat matriarchální výchovu Beriji, kterému otec zemřel v jeho 23 let, kdy už Berija dávno válčil za bolševiky a Stalina, to může pouze někdo, kdo prostě o dané problematice ví velice, ale velice málo. Otec Beriji zemřel v roce 1922). Na to, že to byl bohatý sedlák, ale neměl na školu, musel prodat část polí a přitom sám pásl dobytek na horách - to už je jen třešnička na dortu nesmyslných tvrzení
18) "Vraťme se však Suchumi" (s. 13) - to je název písně, nebo jev chybí k / do? Kdo knihu redigoval. Tolik chyb, nesmyslných vět, domýšlení...
19) Říct, že když bohatého obchodníka Erkomašviliho zlikvidovali bolševici, že to je příklad, jak "Boží mlýny melou pomalu, ale jistě" ergo ve chvíli, kdy tentýž dal matce Beriji práci a pronajal jí místnost (dle autora: "místnůstku" - to člověk neví, kdy na vás vyskočí Sultán a Tyrl), to mi přijde opravdu přes čáru...
20) "Vždy miloval technické věci....odchází studovat geologii., petrochemii, ač nadále touží po architektuře". No, tak tomu říkám cit. Miluje techniku, studuje biologii a chemii (posléze zjistíme, že tento gigant miloval vše, a na co šáhl, to mu šlo).
21) Když na 15 stránce autor emotivně vypravuje o tom, jak "...nebezpečně onemocněl úplavicí, pro jiné smrtelnou..." (každá infekce i v době bez antibiotik byla pro někoho smrtelná a pro někoho ne!, nebo snad autor zná nějaký sérotyp konkrétní Berijovi úplavice?) jsem knihu zahodil do koše.
Jestli jsou v ní všechny informace tak validní jako ty, co jsme přečetl (a o mnoho více) na prvních 15 stranách, pak jde o čtení pro silné, přímo Berijovské, povahy. A to já nejsem!
17)
Čítať viac

Luboš Y. Koláček

Čítať viac

„Kniha je srdce. Opisuje toho ktorý ju napí­sal. Ukazuje nám že každý sme iný. Že nezáleží­ na tom ako vyzeráme ale aký sme vo vnútri. Hovorí­ nám aký je zmysel života.“