Během 114 let své existence prošlo Rakouské císařství bouřlivými proměnami. Šlechta ztratila většinu svých privilegií a aristokracie, její prominentní část a po staletí hlavní opora habsburských panovníků, byla postupně vytlačována ze svých mocenských pozic. Šlechta ovšem nadále existovala a přestála bouřlivé změny let 1848–1849, zavedení ústavnosti i všeobecného volebního práva. Za vlády Františka Josefa I. a jeho nástupce Karla I. bylo uděleno dokonce více šlechtických titulů, než kdykoli předtím. Mezi nobilitu se tak dostaly osoby nejrůznějších povolání i národností: politik F. L. Rieger, generál V. Dankl, malíř V. Brožík, architekt vídeňské Ringstrasse K. Hasenauer či bankéřský rod Rothschildů.
Jak bylo možné šlechtictví dosáhnout, jaké předpoklady musel uchazeč splňovat a jak mohl o svůj titul přijít? Jak vypadala struktura šlechty monarchie a jaký byl její vývoj? Těmito otázkami se zabývá předkládaná publikace. 
