Srovnání činnosti československých poslankyň a senátorek s aktivitami jejich kolegyň v rakouském, německém a polském parlamentu potvrdilo řadu podobností mezi sledovanými zeměmi. Ženy utvářely svůj prostor na základě společné genderové identity, podobně artikulovaly "ženská" témata, zdůrazňovaly paradigma mateřství a zodpovídaly se ze své činnosti politickým stranám, které je kandidovaly. Při řešení genderově specifických požadavků vykazovaly různou míru nadstranické spolupráce. Společným mezinárodním tématem zákonodárkyň ve sledovaných zemích byla reforma rodinného práva a s výjimkou Polska rovněž reforma ustanovení trestního zákoníku o interrupci. V žádné zemi však neuspěly. Mnohé z nich nakonec spojil společný osud pronásledovaných nacistickým režimem, který postupně ovládl Německo, Rakousko, větší část Československa a Polsko.