Jak jsem svým vnoučatům vyprávěl o vesmíru

Kniha je založena na autentických rozhovorech astrofyzika Huberta Reevese s jeho čtrnáctiletou vnučkou. Věnuje se širokému spektru témat: kromě známých otázek jako třeba vznik a stáří vesmíru, černé díry a temná hmota se zabývá i způsoby měření a poznávání světa, principy vědeckého uvažování a uspořádáním lidských znalostí. Stranou nezůstávají ani úvahy o mimozemském životě, otázka „hodináře“ čili stvořitele vesmíru nebo zamyšlení o odpovědnosti lidstva za stav naší planety. Kniha je vyprávěna lehce, srozumitelně a plyne jako skutečný dialog se zvídavou dívkou, přesto však často zabíhá do nečekaných hloubek: je znát, že Hubert Reeves je zkušený popularizátor vědy a zároveň velký vědec, jehož myšlenky a postoje měly čas dozrát. Sám autor knihu charakterizuje jako svůj duchovní odkaz mladé generaci a je zřejmé, že si na něm dal záležet