Kauza Jan Masaryk - Nový pohled - Václava Jandečková, Centro Editoriale Valtortiano, 2015

17,33 €

Pri nákupe nad 49 €
poštovné zadarmo
Kauza Jan Masaryk - Nový pohled - Václava Jandečková, Centro Editoriale Valtortiano, 2015
Kauza Jan Masaryk - Nový pohled - Václava Jandečková, Centro Editoriale Valtortiano, 2015

Kauza Jan Masaryk - Nový pohled

Doznání k vraždě a tajný přešetřovací proces StB z let 1950–1951

Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se... Čítať viac

Vydavateľstvo
Centro Editoriale Valtortiano, 2015
488 strán
7-8 hodín čítania

Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se vydali po stopách a motivech vražedného činu, jednu ani druhou verzi se dosud... Čítať viac

  • Pevná väzba
  • Čeština

17,33 €

Na sklade 4 ks
Posielame ihneď

Dostupné v dvoch knižniciach. Požičať v knižnici

Naši škriatkovia odporúčajú

Bohyne a prízraky - Juraj Červenák, Artis Omnis, 2024
Kauza Jan Masaryk - Nový pohled - Václava Jandečková, Centro Editoriale Valtortiano, 2015
17,33 €

Viac o knihe

Pátrání po okolnostech smrti Jana Masaryka připomíná křižovatku slepých uliček. Ať už kriminalisté, historici a publicisté sledovali domněnku ministrovy sebevraždy, anebo se vydali po stopách a motivech vražedného činu, jednu ani druhou verzi se dosud nepodařilo prokázat. A i když se poslední oficiální vyšetřování případu přiklonilo k druhé možnosti, identita údajných pachatelů je zahalena v šeru podezření bez jasných důkazů. Událost z března 1948, vnímaná jako symbolická tečka za československou demokracií, tak zůstává jednou z největších záhad našich moderních dějin a nepřestává vzrušovat současníky.

Je vůbec ještě možné přijít v této kauze s něčím novým, pokud nevydají své tajemství ruské archivy? Václava Jandečková se o to ve své nejnovější práci pokouší. Na základě konfrontace a kritické analýzy množství nepublikovaných a kupodivu téměř nevyužitých archiválií přináší překvapivě nový pohled na celý případ a odkrývá neznámá fakta, jež zasluhují pozornost. Proč a za jakých okolností odborový rada a bývalý přednosta šifrového oddělení exilového ministerstva zahraničí v Londýně Jan Bydžovský učinil ve vazbě počátkem padesátých let šokující „doznání“ ke spoluúčasti na Masarykově vraždě? Mělo snad být tělo uspaného Jana Masaryka vyhozeno z okna Černínského paláce právě „takovým způsobem, aby se nedalo zjistit, zda to byla vražda, nebo sebevražda“? V čem zpochybnilo následné tajné přešetřování Masarykovy smrti oficiální verzi událostí a jak souviselo s Bydžovského „doznáním“? A co aktéři tehdejších událostí vypovídali na Generální prokuratuře za pražského jara? Poctivému hledání odpovědí na tyto i další otázky a zkoumání dosud opomíjených souvislostí se autorka věnuje na stránkách této knihy.

Václava Jandečková přichází s dosud seriózně neuvažovanou hypotézou, že zpravodajské kanály britské tajné služby směřující do Černínského paláce mohly být infiltrovány komunistickými agenty, kteří vydali fingovaný příkaz k odstranění populárního politika. Její potvrzení, či naopak vyvrácení je výzvou pro další bádání. Autorka však každopádně ukazuje, že z kaleidoskopu faktů, které jsou k dispozici, lze složit zatím nezahlédnutý, zdánlivě snad fantaskní, avšak logický obraz nevyjasněné tragédie. Významnou součást knihy představuje bohatá obrazová příloha včetně reprodukcí dokumentů a fotografií z rodinného archivu Jana Bydžovského.
Čítať viac
Počet strán
488
Väzba
pevná väzba
Rozmer
170×240 mm
Hmotnosť
1287 g
ISBN
9788087316603
Rok vydania
2015
Naše katalógové číslo
225153
Jazyk
čeština
Vydavateľstvo
Centro Editoriale Valtortiano
Kategorizácia

Našli ste nepresnosti? Dajte nám, prosím, vedieť!

Nahlásiť chybu

Máte o knihe viac informácií ako je na tejto stránke alebo ste našli chybu? Budeme vám veľmi vďační, ak nám pomôžete s doplnením informácií na našich stránkach.

Kúpte spolu
Kauza Jan Masaryk - Nový pohled - Václava Jandečková, Centro Editoriale Valtortiano, 2015
Kdy opravdu zemřel Jan Masaryk - Jiří Řezník, Karel Sýs, Bondy, 2014
38,25 €
Ušetríte 1,69 €

Hodnotenia

2,5 / 5

2 hodnotenia

0
1
0
0
1

Ako sa páčila kniha vám?

Recenzie čitateľov

Monika
Neoverený nákup
8.6.2021
Nudné a stále sa opakujúce veci
Pozitívum: množstvo informácii, dobrá investigácia. Negatívum: nudný štýl, zbytočné informácie, ktoré nesúvisia s Masarykovou smrťou, v texte sa mnohé informácie opakovali na mnohých miestach a celkovo bola kniha dosť nezrozumiteľná. Trvalo mi týždeň, než som sa ňou prelúskala a občas som dokonca bola odhodlaná to ukončiť. Čítať viac
Jiří Řezník
Neoverený nákup
31.12.2015
Kauza Jan Masaryk pohledm ¨V. Jandečkové
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Pan Bydžovský mi do té skládačky moc nezapadá. Alespoň prozatím ne. Jenom upozorňuji na dvě maličkosti: Mechanoskop Vichr, tedy ten, kdo to měl z kriminalistů nejlépe v Černínu obhlédniuté, tak v r. 1968 v policejní výpovědi uvede v okně Černína "Jan Masaryk, případně jiný občan". A pak neuvažujte o dvojníkovi, když takovýchto narážek a náznáků lze najít přehršel. Pan Bydžovský je z mého pohledu důležitý v tom smyslu, že zřejmě jeho výpověď (a je možné, že právě proto byla učiněna, aby se ledy hnuly) vedla k prvnímu přešetření vyšetřování smrti Jana Masaryka, v němž pak příslušný expert začal rozčilovat nad zprávou policejního lékaře Teplého, v níž je na rozdíl od pitevního protokolu profesora Hájka, uvedeno, že na břichu Jana Masaryka se nalézaly podelné oděrky, které považoval za známku násilí. Pan profesor Hájek uviděl kolmé oděrky tamtéž, které považoval za známku sebevraždy. Tento rozpor pak odstartoval mé zkoumání, koho pan profesor Hájek pitval. A když se k tomu přidalo to, že podle Marcii Davenportové měřil Jan Masaryk 6 a půl stop, kdežto pan profesor naměřil mrtvole na pitevním stole 178 cm, tak už mi nezbylo nic jíného, než celou záležitost prozkoumat hlouběji.
Upozornil jsem pak v závěru své knížky, že se dvojník může být možná dokonce nechtěným výsledkem určitých dezinformačních her, které mezi sebou začaly ty výzvědné služby hrát. Stejně tak to foto na webu Kfar Masaryk. Musel jsem ho uvést, protože mě dovedlo ke Steinhardovi a jeho roli v atomové špionáži, s čímž ovšem jako první přišel pan Čermák (Operace Vítězný Únor).
Jiank dodatečně lze uvést, že z mého pohledu dnes existují takové další náznaky, že Masaryk přežil svou úředně oznámenou smrt. Jeho tzv. závěť, která je sice psaná po jeho smrti, ale obsahuje takové informace, které mohl znát toliko Honza osobně, za druhé svědectví o tom, že v kibucu Kfar Masaryk v 50. letech údajný synovec TGM. Z rodokmenu Masaryků ale je evidentní, že žádného takového příbuzného mít TGM nemohl.
A pokud pan Bydžovský někde případně uvádí, že jaksi něco mlě společného s pádem Janem Masaryka, tak pokud uvádí, že se tak stalo v okně koupelny, tak nebyl v celé kauze vůbec zapleten, potože v tom případě je ignorována výpověď kolegy MUDr. Teplého před pitvou, že Jan Masaryk měl vypadnout někde zcela jinde z daleko menší výšky, což mu měl dr. Teplý sdělit.
Rodina pana Bydžovského může být úplně klidná. Pan Jan Bydžovský se ani přímo, ani nepřímo na vraždě Jana Bydžovského nepodílel, a to ani v případě, pokud předpokládáme, že Jan Masaryk byl vskutku vyhozen z koupelny svého ministerského bytu. I podle této verze se tak stalo po půlnoci, kdežto z vlastních výpovědí pana profesora jasně plyne, že byl dávno před půlnocí doma. O všech faktech, která uvádí, se mohl dozvědět z četby tehdejších novin a z doslechu (rozsypané žiletky). Vůbec ale není jasné, proč by bezvládné tělo měl spolu se svým společníkem dovléci až do koupelny, když měli v dosahu okno v ložnici, kde dokonce pana ministra zmoženého po požití poněkud oslazené kávy nějakým práškem na spaní měli zdvihnout z lože a začít přenášet. Konečně v popisu manipulace s ministrovým tělem jsou takové mezery, že sama paní autorka musí začít velmi výrazně doplňovat sama výpovědi pana Bydžovského. A kdyby snad pana Bydžovského měli poslat do akce nějací britští, nebo snad dokonce sovětští agenti, tak jak věděli, že jim ten nováček v oboru vražd nezkolabuje, či mu nerupnou nervy? Do takové akce lze pouze poslat jedince, kterému náleží oprávněně přezdívka „Zabiják“.
Protože nelze zjistit, že by snad pan Bydžovský se svými výpovědmi snažil někoho krýt, nebo i sám sebe před obviněním z nějaké ještě závažnější trestné činnosti, tak nutné se spokojit s verzí, že jeho přiznání jsou výsledkem činnosti jeho mozku ve stressujícím vězeňském prostředí, Mozek myslí v pojmech, respektive ve slovech a potřebuje tuto svou dovednost neustále trénovát. A čím slabší jsou vnější podněty, tím větší prostor získávají různé fantazijní představy, které neslouží k ničemu jinému, než trénování aktivit mozku. A když se k tomu dodá ta skutečnost, že svým vyprávěním získával pozornost jediného publika, které měl k dispozici, tedy vyšetřovatelů, tak příznání pana Bydžovského mohou zaujmout toliko psychology o tom, jak funguje lidský mozek, nikoliv být podkladem pro nějaké fundované závěry o tom, co konal před půlnocí 9. března 1948. Sám si přece do deníku napsal, že všichni jsme zdrceni ze sebevraždy Jana Masaryka. A nenapsal všichni jsou zdrceni ze smrti Jana Masaryka.
V každém případě je nutné paní Jandečkové uznat za zásluhu, že ten pramen zpracovala, vyhodnotila a že ho bylo nutné projít. Když se to vezme pouze z hlediska výpovědí pana Bydžovského a následného jejich vyhodnocení bohužel nezjištěným expertem v r. 1950, tak to klapne.
Je zajímavé, že někdo po r. 1990 se namáhal a někam založil některé dokumenty (základní výpověď Bydžovského a plánek údajného místa činu, který pan Bydžovský nakreslil.
Mimochodem, paní Jandečková zjistila podivuhodnou věc, že Vavrá-Stařík žil i v době, když už měl být podle úředních dokumentů popraven
Však také paní Jandečková tvrdí, že za vraždou Jana Masaryka stojí všehoschopné sovětské tajné služby diky své infiltraci do britských tajných služeb. Že tedy pan Bydžovský jednal na základě fingovaného příkazu.
Ale zapomíná, že tehdy šéf britské tajné služby Lockhart označil Jana Masaryka za quislinga, což přece úplně stačilo.
Ale ani Ripku, ani Zenkla a další NKVD nezapíchlo, i když tehdy nutně musel jejich odchod do exilu daleko více znepokojovat, protože se Jan Masaryk na Západě naprosto morálně znemožnil svou podporou Gottwaldovy vlády. Ve skutečnosti mohl Jan Masaryk pouze utéci do Izraele, tam byl vítaným hostem a dokonce už čestným občanem.
Háček tkví v tom, že Jan Masaryk nebyl vyhozen a nemohl být vyhozen z okna své koupelny, což tvrdil MUDr. Teplý, tedy ten kdo první ohledával jako lékař tělo na nádvoří Černínu.
Čítať viac

Kúpte spolu
Kauza Jan Masaryk - Nový pohled - Václava Jandečková, Centro Editoriale Valtortiano, 2015
Kdy opravdu zemřel Jan Masaryk - Jiří Řezník, Karel Sýs, Bondy, 2014
38,25 €
Ušetríte 1,69 €

„Hoci je iba päť základných farieb (modrá, žltá, červená, biela a čierna), ich kombinácie vytvoria toľko odtieňov, že za celý život ich nikto neuvidí všetky.“

Umenie vojny - Sun-c', 2013
Umenie vojny
Sun-c'