Rozsáhlá vzpomínková kniha zachycuje ponejvíce osmdesátá léta, kdy Brno udávalo tón alternativnímu divadelnictví, přičemž nesporným hybatelem bylo Divadlo na provázku a později také HaDivadlo. O jejich působení vyšlo již mnoho titulů. Jaroslav Tuček přidává ve své knize důležitý pohled obdivovatele alternativní tvorby, který ovšem coby dosazený šéf obou scén zároveň působil jako nárazník mezi umělci a ideology. Tehdy ho dokonce každá ze stran mohla vnímat jako kolaboranta. Snad právě proto je jeho role pociťována dodnes kontroverzně. Tučkovo vyprávění je nabité paradoxy, dosud neznámými pohledy na známé osobnosti i pozoruhodnými postřehy, které vyvěrají jak z výtečného pozorovacího talentu, tak i pozice mezi dvěma válčícími světy. Kniha je psána čtivým jazykem a přibližuje posledních deset let totality. Nepochybně vyvolá diskuse o tom, jak to vlastně tenkrát bylo.