Traumatické zážitky zanechávají následky, které mnohdy přetrvávají až desítky let. Řadu let se soudilo, že s traumatem nejlépe pomáhá, pokud o něm člověk opakovaně mluví a hledá, co by mohlo jeho následky uzdravit.
Lidé, kteří zažili trauma, popisují něco jiného. Neustálé opakování příběhu v nich často znovu vyvolává traumatické zážitky a místo aby jim pomohlo s jejich překonáváním, zaplavuje je. Autorka na základě svých terapeutických zkušeností soudí, že mnohem více pomáhá, pokud lidé přijmou trauma jako normální reakci na nenormální situaci. Je třeba, aby pracovali se symptomy, které ovlivňují jejich život, a přestali jen přežívat ve stínu traumatu.