„Dílo se mi po přečtení jeví jako velmi potřebné a niterné krédo někoho, kdo celý život hudbou žil, komponoval ji, byl obklopen jejím světem a nakonec si uvědomil, že všechno to, co poznával, studoval a také vytvářel, tedy podílel se na proměně a vzniku toho zázračného, nepochopitelného metajazyka, kterému my Češi říkáme HUDBA (podle jedné z jejích podob, na rozdíl od všech ostatních národů, které převzaly řecko-latinský základ MUSICA), zkrátka že všechno toto, celý tento vesmír se začíná měnit způsobem, kterému někteří z nás přestávají rozumět. A tak se Otomar Kvěch logicky obrací ke kvintesenci všeho toho, co evropská hudba vytvořila, a tuto kvintesenci pro něj jistě právem představuje Wolfgang Amadeus MOZART. I pro mě je Amadeus skladatel přinejmenším tisíciletí lidských dějin a jeho jméno je klíčem ke světu všech hodnot evropské hudby. Proto se Otomar Kvěch k němu vrací a uvažuje o dnešním světě hudby s vědomím této – znovu to opakuji – kvintesence veškeré naší kultury.“ - Miloš Štědroň – hudební skladatel, vědec a pedagog