Druhý svazek Sebraných spisů Lubomíra Valenty se zaměřuje na texty o filozofii jazyka a vědy. Oddíl Filozofie jazyka a vědy obsahuje osm kapitol, které se zabývají některými klíčovými tématy filozofie 20. století. Patří sem například zkoumání epistemologického statusu intuice, problém racionality poznání nebo kritické srovnání současných teorií pravdy. Jsou také prozkoumány možnosti sémantických modelů v epistemologii a teorie chaosu z perspektivy filozofie vědy. Následující oddíl "Problémy analytické filozofie" je historickým úvodem do dějin hnutí, a to od počátku ve Fregově logice do filozofie Vídeňského kruhu a polské školy. Zvláštní pozornost je věnována ranému dílu Ludwiga Wittgensteina, jehož Tractatus logico-philosophicus zásadně ovlivnil podobu analytické i kontinentální filozofie. Valentova kniha tvoří jedinečný vhled do dějin analytické tradice, ale je zároveň vyjádřením jeho originálního filozofického myšlení.