Bělorusko a Lotyšsko jsou sousedé, které pojí řeka Daugava. Proto mají obyvatelé obou sousedních států a národů dlouhodobé zkušenosti s tím, jak spolu žít a jak spolupracovat –⁠ sahají přinejmenším do raného středověku. Avšak přesto lze Lotyše stěží označit za ty, jež Bělorusové vnímají po sobě jako "následující v pořadí". Totéž zřejmě platí i pro pohled Lotyšů na Bělorusy, historicky totiž byla větší pozornost věnována vztahům Lotyšů s Němci, Poláky nebo Rusy. Analýza kulturních, jazykových a historických vztahů mezi Bělorusy a Lotyši tak tvoří důležitou součást vzájemného porozumění a vývoje reálií mezi oběma státy a společnostmi.
Kolektivní monografie sestává ze čtyř tematických bloků:
1. Archeologie a historie,
2. Etnologie, folkloristika, orální historie,
3. Sociální aktivity, dějiny vzdělávání, filosofie
4. Věda, kultura a umění, literatura, cestovní ruch.

Čtenář najde informace o různých vědních oborech, bělorusko-lotyšských vazbách a vůbec sférách spolupráce mezi Bělorusy a Lotyši uspořádané chronologicky od středověku po současnost. Kniha začíná statí o historii výzkumu bělorusko-lotyšských vazeb na přelomu 20. a 21. století, autory pětadvaceti článků je dvacet šest badatelů z Běloruska, Lotyšska, Polska a České republiky.