Kniha vychází z deníku českého legionáře Františka Prudila. Je to zpověď obyčejného venkovského chasníka, který poprvé opustil nejbližší okolí, když byl odveden do rakousko-uherské armády. Prošel haličskou frontou, zajetím a prací v dolech, anabází s boji proti bolševikům až do Irkutska. Patřil k velké skupině legionářů, kteří odmítli dále bojovat s Gajdou a Kolčakem, byli internováni a v pevnosti ve Vladivostoku čekali půl roku na odvoz domů. Kniha je doplněna velkým množstvím jinde nepublikovaných fotografií včetně tehdy zbudovaných pomníků legionářů na Sibiři. První dvě vydání jsou naprosto rozebraná, třetí je aktualizováno reportáží autora, který projel celou cestu anabáze legionářů až po Vladivostok a hledal stopy podle původního deníku.