Novelu Člověk je velký bažant na světě napsala poslední nositelka Nobelovy ceny za literaturu v roce 1986, tedy rok před tím, než emigrovala do Západního Německa. Vycestování nebo spíš čekání na výjezdní doložku je největším tématem této autorčiny rané prózy. Čekání se totiž protahuje na dny, měsíce a roky. Vesnice se vylidňuje, jen rodina Windischova musí čekat. Dcera Amálie může úřední proces urychlit tak, že obětuje svou důstojnost. Silný a elegický příběh plných barvitých obrazů, jež zachycují život na rumunském venkově 80. let 20. století za Ceausescovy diktatury.