Tři ukázky z Nodierova prozaického díla pocházejí z třicátých let 19. století, kdy v autorově tvorbě převládají fantastické náměty, jako je tomu v Úvalu mrtvého muže. S rozpoutanými živly, jež blížící se dies irae dramaticky ohlašují, se setkáme i v Inés de Las Sierass, jež byla nepochybně předobrazem Vernovy Stilly v románu Tajemný hrad v Karpatech. Próza Devítník bývá vnímána jako snový protějšek Inés, jejíž námět Nodier vytěžil z cesty do Španělska v roce 1827. Autor zde ilustuje názor, že základním úkolem umělce je zůstat za všech okolností sám sebou, vytvářet iluzi, a nikoli hledat pravdu.