Z pozůstalosti vydané vzpomínky významného historika hospodářských a sociálních dějin zachycují jeho dětství, studentská léta, práci na vysokých školách připravujících učitele na Ostravsku i počátek normalizace, spojený s jeho nuceným odchodem z pracoviště. Po cézuře let 1972-1982, kdy marně hledal uplatnění v oboru, podávají svědectví o období, kdy se stal „muzejníkem proti své vůli“ a také objektem zvýšeného zájmu Státní bezpečnosti, ale posléze též o jeho návratu na vysokou školu po Listopadu 1989. Závěr představuje několik živých obrazů z jeho života. Součástí vzpomínek jsou původní dokumenty (s. 111-154) a obrazová příloha (s. 155-166).