Což takhle dát si špenát
Po úspěšné spolupráci V. Vorlíčka s M. Macourkem /Kdo chce zabít Jessii?, Pane, vy jste vdova!, Dívka na koštěti, Jak utopit dr. Mráčka...) natočila tato tvůrčí dvojice v roce 1977 další oblíbený film Což takhle dát si špenát. Ve fantastické komedii o zneužití geniálního vynálezu - přístroje k regeneraci starších dojnic, v níž svou roli hraje požití špenátu, exceluje v hereckých proměnách zejména Iva Janžurová.
Marečku, podejte mi pero!
Komedie o dospělých, kteří po letech znovu usedají do školních lavic, aby si zvýšili kvalifikaci. Přestože mají za sebou bohaté životní zkušenosti, chovají se v přítomnosti učitele jako za mlada. Opisují, napovídají, třída má svého šplhouna, ospalce i uličníky.
Zabil jsem Einsteina, pánové
Děj sci-fi komedie Zabil jsem Einsteina, pánové... se odehrává střídavě v Americe někdy na přelomu druhého a třetího tisíciletí a v Praze roku 1911. Je založen na myšlence, zda a do jaké míry by předčasná smrt zakladatele moderní fyziky Alberta Einsteina ovlivnila vývoj života na naší planetě. Na rozdíl od většiny děl tohoto žánru, která míří do daleké budoucnosti, se zde děj naopak vrací pomocí „stroje času“ do minula. Podle tvrzení autorů fi lmu je skutečnost, že profesor Einstein mohl přijít v Praze roku 1911 o život, historickým faktem.
