Druhá kniha tetralogie Hvězdy jsou jako oheň.
Pokračování Andersonova strhujícího románu Hvězdy jsou jako oheň, ve kterém společnost Fireball vede bitvu s podivným kultem avantismu, a nakonec uniká ke hvězdám. Předchozímu románu dominuje neortodoxní inteligence Ansona Guthrieho, a ve skutečnosti je přítomný i tady, v genech Dagny Beynacové. Její geny jsou životně důležité pro revitalizaci lidstva v expanzi na jiné planety. Její luňanské zkušenosti a unikátní spojení s Ansonem Guthriem pomáhají podnítit rebelii proti kyberkosmu, síti strojových inteligencí, která se začíná ukazovat jako zastaralá. Na Zemi kyberkosmos předvedl, že dokáže řídit planetu mnohem lépe, než to kdy dokázali lidé, a tak nastolil jednu z věčných otázek: pokud stroje dělají všechno, co dělají lidé, a dělají to lépe, k čemu jsou potom lidé? Spolu s touto zásadní otázkou nastoluje Anderson řadu dalších: jak se člověk dokáže vypořádat se zoufalou nečinností během dlouhých kosmických letů; jaká je podstata křížení biologicky a geneticky upravených druhů (z nichž matkou jednoho může být Dagny Beynacová).
Několik generací poté, co se Dagny Beynacová a další lidé usadili na Měsíci, začínají prudce narůstat sociální, politické a ekonomické spory mezi Luňany, geneticky změněnými potomky prvních lidských osadníků, a zbytkem lidské rasy. Boj Luňanů za nezávislost brzdí kyberkosmos, jakýsi kosmický Velký bratr, složený ze vzájemně propojených umělých inteligencí, které upřednostňují status quo. Jak věří jeden z vůdců Luňanů, klíč k jejich nezávislosti spočívá v odhalení astronomického objevu, po staletí utajovaného kyberkosmem a potomky Beynacové, objevu z nejranějších dnů kolonizace Měsíce. Dva nebojácní lidé, Aleka Kameová a Ian Kenmuir, se rozhodli, že tuto výzvu přijmou.
