Původní rozhlasová nahrávka Lehárovy operety Paganini vznikla mezi 22. – 24. únorem roku 1954 v nahrávacím Studiu 1 Československého rozhlasu v Praze na Vinohradech. Posluchači a operetní příznivci se s novou nahrávkou Lehárovy operety ve vynikajícím hudebním nastudování dirigenta Vlastislava Antonína Viplera a s předními pěvci Národního divadla v hlavních úlohách prvně setkali o dva měsíce později, v sobotu 3. dubna 1954 v 19:45 hod., na stanici Národní okruh Praha.

Klasická vídeňská opereta se od svého vzniku v 60. letech 19. století stala jedním z uměleckých symbolů habsburské monarchie a po jejím pádu v roce 1918 procházela nelehkým obdobím. Pokud chtěla přežít, musela se rychle vyrovnat se zcela novými hudebními vlivy, které do Evropy přicházely z Ameriky v podobě revuí či hudebních komedií a jejichž základem byla často jazzem inspirovaná hudba. Ne všichni tehdejší evropští operetní skladatelé byli schopni se s touto hudebněstylovou proměnou úspěšně vyrovnat. Jedním z těch, kdo krizi nejen překlenul, nýbrž vytvořil naprosto originální hudební syntézu „starého“ a „nového“, byl rakouský operetní skladatel Franz Lehár. V jeho operetách vzniklých v letech 1918–1934 se tak setkává elegantně plynoucí a nostalgicky zabarvený vídeňský valčík s temperamentními rytmy moderní taneční hudby (např. tango, foxtrot).
Libor Dřevíkovský

délka: 152:23