Posádka hvězdoletu Prométheus se po mnoha letech vrací z hlubin vesmíru, kam byla vyslána, aby se pokusila nalézt inteligentní život. Namísto bouřlivého přivítání ji ale čeká mlčící Země obalená neznámým růžovým polem. Ze starého záznamu na Měsíci se astronauti dozvědí, že větší část naší planety ovládla umělá inteligence – roboti a zbytek lidstva přežívá pod ochranným silovým polem v centrální oblasti Evropy. Posádka Prométhea se rozhodne proti robotům zasáhnout, a po četných dobrodružstvích se jí za pomoci lidí podaří roboty porazit.
Příběh, který jsem později nazval Vzpoura mozků, jsem nosil v hlavě někdy od začátku sedmdesátých let minulého století. V té době jsem byl ovlivněn Stanislawem Lemem a jeho báječným Návratem z hvězd, Vesmírnou odyseou 2001 Arthura C. Clarka a dalšími autory, kteří se zabývali problematikou soužití umělé inteligence s lidmi. Rozhodující impulz k napsání tohoto příběhu mi ale dala až návštěva výpočetního střediska letňanské Avie, ve které jsem tehdy pracoval. Tajemná budova s velkým sálem, uprostřed kterého se nacházelo „monstrum“, jakási modla lidí, kteří zde přenášeli záhadné disky a odnášeli si stohy potištěných papírů. Tito lidé se tvářili velice tajemně a také tak trochu nevrle, když do jejich království zavítal obyčejný smrtelník. Dnes už vím, že tím „monstrem“ byl docela primitivní počítač, jehož dnes hravě překonává malý notebook či smartphone. A ty záhadné disky? Ty zase strčí do kapsy třeba „šestnáctigigová fleška“. Tehdy byl ale počítač něco úplně nového, což vedle obdivu nahánělo člověku i strach. Dnes už si bez počítačů a tedy bez umělé inteligence nedovedeme život představit. Počítače řídí dopravu, existují robotizovaná pracoviště, v nemocnicích dokonce roboti operují. Jen doufám, že v budoucnu nevznikne nějaký hlavní robot, jako v mém příběhu, který by řídil chod Země a nakonec s námi lidmi začal válčit. Příběh Vzpoura mozků byl v době svého vzniku velmi oblíbený. Na jeho popularitě měl a stále má velkou zásluhu malíř František Kobík, který mu vdechl život. Komiks byl několikrát reprízován a na přání Českého rozhlasu jsem jej napsal jako rozhlasový seriál.